Možná je to zbytečné.
Možná je to prázdné.
Možná je to pošetilé.
Milovat, milovat tak, až se vám chvěje hlas, duše ve vás křičí a vy přesto nedokážete říci ani slovo. Slovo, které by změnilo váš celý život. A pokud ne celý život, alespoň část vašeho já.
Tyto stránky nebudou deníčkem mladé ženy o jejich nešťastných láskách a nesplněných snech. Žádná moje láska nebyla nešťastná, některé byly jen nesprávně pochopeny a ještě hůře přijaty. Nelituji ani jedné z nich.
A o tom vám chci vyprávět.
O naději, která mne prostupuje.
O bolesti, která mi pije krev.
O touze, která mi trhá maso z kostí.
O vášni, která naplnila spoustu nocí.
A o utrpení,které prožívám od chvíle, kdy jsem si uvědomila, jak hluboce dokáži milovat a jak ještě více dokáži nenávidět.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat